Proč jsem se vydala na cestu SlowMoney Parenting

Bylo to tehdy zdánlivě úplně obyčejné odpoledne. Mé dvouleté dceři jsem podávala něco, co si přála.

Ona mi místo poděkování, s naprostou samozřejmostí, nastavila zápěstí a zaplatila mi hodinkami.

Zasmála jsem se, ale..

Došlo mi, že ona neví, co jsou peníze. Nezná kontext, neví, co je platba, směna, hodnota. A přesto to celé odkoukala. Z gest, ze situací, z toho, jak se u nás doma s penězi zachází, aniž by kdokoli řekl jediné slovo. Děti nasávají mnohem rychleji a mnohem dřív, než si myslíme. A právě tahle scéna byla poslední kapkou, po které jsem věděla, že jdu do toho a můj dlouholetý nápad chci realizovat.

Osm let na druhé straně peněz

Doposud jsem strávila přes osm let ve světě kapitálových trhů (někdy od rána do večera, někdy okrajově, když zrovna bylo miminko malé). Viděla jsem peníze z té „dospělé“ strany – jako produkt, jako riziko, jako čísla v grafech i jako lidské rozhodování za nimi. A hlavně jsem viděla, jak různě lidé s penězi zacházejí. Někdo jede čistě pocitově. Někdo impulzivně. Někdo promyšleně a s klidnou hlavou. Viděla jsem volatilitu trhů, ale i volatilitu lidských rozhodnutí. I to, jak moc se tohle všechno nakonec promítá do běžného života.

Děti tohle všechno vnímají taky. Jen jednodušeji, syrověji a možná citlivěji, než tušíme. A já jsem si najednou položila otázku, která mě od té doby neopouští:

Proč by děti měly začít rozumět finančnímu světu, až budou starší nebo až od určitého věku?

Co kdyby se to dalo předávat přirozeně, už teď, v běžných momentech, aniž bychom museli čekat na tabulky a přednášky?

Za poslední roky jsem si u sebe zjistila jednu věc, která mi jde celkem přirozeně – umím složité věci vysvětlit jednoduše. A rozhodla jsem se, že tuhle vlastnost využiju tam, kde má podle mě největší smysl:

v každodenních rozhovorech o penězích mezi rodiči a dětmi.

Proč zrovna S-L-O-W

Nikdy mi nedávalo smysl učit se něco nazpaměť, bez souvislostí, jen proto, že mi to někdo řekl, že mám. Sama si teď v dospělosti občas pracně hledám cestu zpátky k vnitřní motivaci a k tomu, abych věcem rozuměla, ne je jen odříkávala.

A přesně tohle bych chtěla dětem ušetřit.

Děti se přirozeně učí životem, ne sezením a biflováním.

Mají v sobě vnitřní motivaci a chuť bádat, pokud jim ji nezabijeme frontálním poučováním. Proto je slow money – peníze v pomalém, přirozeném tempu, přes běžné momenty všedního dne.

Ne přednáška o úrocích, ale otázka u pokladny. Ne tabulka rozpočtu, ale společné rozhodování, co si koupíme a co ne.

Sama jsem přitom velký analytik a trochu-víc 🙂 perfekcionista. Nicméně tyhle dvě polohy, přirozenost a preciznost, se snažím propojovat i ve všem, co pro rodiče připravuji.

Co bych rodičům přála

Nejvíc bych rodičům přála klid v hlavě. Aby nebyli přehlcení, aby se tématu peněz nebáli a aby věděli, co konkrétně můžou dělat – krok po kroku, v jazyce, kterému rozumí oni i jejich děti.

Postupně bych ráda rozpracovala i témata, která rodiče trápí nejvíc: jak přemýšlet o rodinném rozpočtu, jak dětem (a sobě) přiblížit základy investování, jak se nebát hypotéky nebo půjčky a přemýšlet o nich s rozvahou. I to úplně nejzákladnější – co peníze vlastně jsou a proč se jich nemusíme bát.

Vše v jednoduchém, běžném jazyce, který ale obsáhne i třeba to, co je pod povrchem.

Kdo za tím vším stojí

Kromě čísel a ekonomie mám ráda hory, přírodu, klid a ticho. Ale zároveň jsem tvůrčí a hodně analytická – ráda pracuji jak s čísly, tak s lidmi. Možná právě proto mi dává smysl spojovat svět financí se světem rodičovství:

obojí totiž potřebuje trpělivost, pozornost k detailu a hlavně laskavost k sobě i k dětem, které se teprve učí.

SlowMoney Parenting je pro mne přesně tímhle propojením. Jsem ráda, že jste na téhle cestě se mnou – ať už na začátku, uprostřed, nebo si ji teprve rozmýšlíte.

Protože bohatství se předává příběhem, ne přednáškou.

Evča – SlowMoney Parenting